choose life.

Tak a teď zase pro změnu normálně, kokotština mi už nepřijde tak vtipná jako v době vzniku předchozího článku. Spíš mě děsí.

V posledních dnech se stalo dost zásadních věcí, které by mohly zajímat zejména Ellin početný fanklub, tu první vykradu z jednoho nedávno odeslaného e-mailu, je dokonce v podobě bajky s ponaučením:

NEDĚLEJTE VĚCI POSLEPU
Byla jednou jedna postarší holčička (táhlo jí na 21 let), a ta se rozhodla, že není správné celý den nejíst. Šla si tedy nahrabat do misky müsli, automaticky vytáhla z ledničky “kyblíček” s jahodovou marmeládou, zazvonil jí telefon, ona ho zvedla, zakecala se, otevřela kyblíček, hrábla do něj lžičkou a na svou pečlivě vyselektovanou (nejvíc ořechů, rozinek a všeho:D) porci müsli plácla OBROVSKOU HNUSNOU ČÁST RYBY ZALITOU RYBÍ POLÉVKOU!!

Samozřejmě všichni víte, že jsem na ryby alergická, že jo?

Druhá veselá příhoda:
Ävchen přitáhne Ellu domů z daycare. Ella je unavená, usíná, ale Ävchen se jí nemůže věnovat, jelikož musí vařit večeři. Posadí tedy Ellu na kuchyňskou linku, aby ji mohla “zabavovat” a udržovat při životě. Ella se samozřejmě do všeho cpe, chce míchat “těsto” na pancakes, což Ävchen irituje, protože to ta malá blondýna samozřejmě dělá blbě a nadělá víc škody, než užitku. Ale jelikož je Ävchen hodná, nechá Ellu, aby jí pomohla - a doufá, že ji to brzy přestane bavit. Pak jde smažit, přičemž sundá Ellu z kuchyňské linky, jelikož usínající Ella + malá vzdálenost od rozžhavené sklokeramické desky = potenciální problém (já bych mohla vyprávět, v jejím věku jsem se jednou rozhodla doma testovat obouma rukama, jestli jsou plotny na vařiči rozžhavené — bohužel byly a já jsem pak strávila několik týdnů s rukama naloženýma v kyblíku se studenou vodou a útrpným výrazem ve tváři).
Ella se ze své nové pozice (stála na zemi) rozhodla zkontrolovat, jestli je to těsto dobře rozmíchané, přičemž ho na sebe celé vylila. Famózně. A slečna Ä. měla po zbytek dne o zábavu postaráno. Pozn.: z těch jemných švédských blonďatých vlásků se to dostávalo blbě.

Johan vymyslel novou formu mučení a každý večer mě teď hodlá trápit tím, že mě bude nutit číst švédské texty z učebnice a z novin, abych si jakože zvykla MLUVIT. Já jsem totiž docela sviňka - rozumím tak na 70%, ale skoro vůbec nemluvím:D Je mi to hrozně trapný, nejsem zvyklá mluvit s cizincem jeho rodným jazykem, když ten jazyk perfektně neovládám (ego overload!). Já vím, někdy začít musím. Ale asi mi to ještě chvilku potrvá - zatím mi vyhovuje schizofrenní komunikace “oni na mě på svenska, já na ně på engelska”. Jo, abych nezapomněla: prý mluvím švédsky s americko-německým akcentem, to je velmi milé zjištění. A je to prý sweet. Awww.

Dnes jsem původně chtěla večer jet na Kungens Kurva do toho nově objeveného obchodu s bonbóny, kde mají ty věci s Hello Kitty. Ale Johan a Marie se vrátili až 6:30 pm (byli nakupovat věci na party), a vzhledem k tomu, že by mi trvalo cca hodinu dostat se na druhý konec města (Kungens Kurva) a v tom obchodě zavírají v 8 pm, se mi už pak do toho moc nechtělo… zmínila jsem party - ano, čeká mě další velice awkward akce: Johan bude mít 43 let, a v pátek se ode mě očekává účast na menší oslavě v úzkém kruhu rodinném - to se ještě přežít dá, ALE v sobotu se koná větší party, kde bude polovina rodiny, budou se slavit Johanovy a Oskarovy narozeniny a já jsem “very welcome to join”. Mno, musím zdůrazňovat, že hned jak jsem se o tom dozvěděla, vyhlásila jsem emergency prvního stupně a na celou sobotu se stěhuju k Lidce?

Jo, ještě něco: jdu dělat dobrý skutek. Ale neukážu vám svého vězně, vy byste mi ho ukradli:)

CzaUliTz złaTíczqa,
pOSlOucHeyTe, Co sE Mi dnEsqA StAlO♥♥♥ bYłA ysEm wE ShQole a PIcZa UCzIteŁqa sE Na mĚ PoŘáD BlBě CzuMěLa, OnA Má pořÁd něyAqEy PRoBłÉm s mÝm  EmO stYlem a tAQ..♥♥♥ HeY a NoRmÁLně pOsŁaŁa MĚ Na hayZl Se Umýt, PrOtozHe YseM Měła pOdłe ní přEhNAneY mAQe-uP!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! HoDina pRáce w pRDelI, VÍš jAk, To byłO TAQ PoniZhUyícÍ!!!!!!!!! nawÍc yaq ySEM Si DrhŁa Ten qsiChT, taq ysEm Si u zAmOqřiŁa wLaSy a mOye PeCzŁiwě wyzHeHłEné ScENe WłAsy BylY w hAyzlU!!!!!!!!! nAsRaT!!!!!!!!!HneD ySem Se z tohO ROzbReCzElA a shŁa se PoŘezaT tÁtoWoU zhIłeTqoU, mOyÍ YeDiNoU WěRnou qAmArÁdQou, a oQAMzHiTĚ sE s toU PořeZaNOu RuqOu WyfOtiT, AbyCh měłA Co nAhÁzEt na MySpAce A wampIreFreAqS. mEgA! QUrWa nesErTe sE Do mÝho stYłu, ySeM yiNá NEzH WY a mÁm sWůY OrIgINÁłNí styL, Taq mĚ neChte nA pOqoYi!!!!!!!!! :** loVÍsKuJu  váS !! :-**

NeyWíc swEEt eMo bOys =))) MuCkiNg :-***

ZeQ efRoN :** PeACE!!

Glitry!!!!!!!!!  ÄwChen prey Woe ne aSi ;-** *LoVE**

My dOłLz =** YsEm dĚsnĚ dáÁáRk a ÍvL

 

MiLUyu qOnÍcZqy!!!!!!!!! :-*** WoDWazzz!!!

Emo QůŇ S paTqoU nE asi!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! =)))

BiŁłÍsEq A tOmíSeq <3 ;-** ToKiO HOtEL rULezZz

A nA zÁwěR mÁm PRo wáS bLesQOwQu, prWníCh 50 SPrÁwnýCh odpowĚdÍ wyHrAye DiPLOmEq na BłogÍsEq!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
1. MáTE rÁdi ZwÍřatA, protoZhe ysOu CHłUpATá A mAyí heBQoU Srst?
2. yE teNtO BłOgíSEq doSTaTecZně cOOL?
3. ♥♥♥ Ye LEpShÍ EmO, Ego, eKg nEbO Ełła?
4. proUzHqy, puNtÍqY NeBo ŁebQy?
5. łowÍsQuYesh äwcheN?
 =))) FšEckY WáS MiLIskUjU

Nějak jsem se zapomněla zmínit o víkendu, že? Stačilo by napsat, že víkend byl opět na pyču, ale já starej grafoman vás nemůžu připravit o vše, co se stalo na našem nedělním výletu na místo jménem Kungens Kurva (=Královská zatáčka).
Ale to bylo v něděli. V sobotu jsem se s Lidkou dívala na Shortbus. Chápete to? S Lidkou, kterou jsem za ty 3 měsíce stačila zkazit k nepoznání. Haha. Prý se jí to líbilo, takže na mě nezanevřela.
Pak jsme se chtěly dívat na nějaký jiný film a nebavilo nás to, protože to bylo o ničem:)

A teď to začne být hrozná nuda, radši nečtěte dál.

Neděle. “Co budeme dělat?”. Jutta je N/A, má tady nějakou kámošku. Takže se nikam chlastat nepůjde.
Ävchen si vzpomněla, že hrozně potřebuje ty závěsný rámečky na fotky, který si zapomněla v IKEA minulý týden. Tak jsme jely. Je to dlouhá cesta metrem a busem, uklidňující. Někdy docela zábavná. Při čekání na metro si Lidka všimla paní v červeném svetru a černých průsvitných legínách, pod kterými měla rozplizlou obrovskou prdel. “To je prcinka, co?”.

Jinak… já nevím. Stačí tohle?

Nesnáším svoje fotky. Asi začnu praktikovat systematické vymazávání mojí tlamky ze všech fotek.

Pak jsme objevily obchod, kde bylo přes 500 druhů bonbonů, takovej ten, jak přijdete, dostanete lopatu a pytel a hrabete. Mě ale jako správného infantilního smrada spíš zaujalo, že tam měli strašně moc Hello Kitty stuff.

Cestou domů jsme vymyslely přezdívku pro “pana vrátného” ze školy. Bude to prostě Blaženka, a já v brzké době hodlám natočit video, kde budu stát vedle vrátnice, v ruce držet třeba blodpuding a po vzoru TH videa o pár postů níže budu se zoufalým výrazem říkat “škoda, že Blaženka není doma, tuhle jsem jí něco přines…”. Hmm. Ono to vlastně asi není ani tak vtipný, jak se nám to v metru zdálo. Nevadí.

Večer byl pak klasickej - špatná nálada, bdění až do rána. Veřejně děkuji slečnám Gužu a Evičce za udržování naživu.

P.S. Začínám mluvit s novozélandským akcentem. Hurá. “I dunt trost this Lix”:D

Anketní otázka pro dnešní den:

Přiznejte se! věděli jste, že IKEA má modro-žlutou barvu, protože jsou to “švédské národní barvy”??
Kdo mi zvedne náladu a přizná se, že to nevěděl (abych si nepřipadala jako jediný idiot na zemi - uvědomila jsem si to totiž až včera), má u mě pohled se švédskou královskou rodinou.

1. nepořežeš
2. nepokouříš
3. nepožiješ
4. nespolkneš
5. neošukáš
6. nepobliješ
7. nepobrečíš
8. nenasereš
9. neblogneš
10. neumřeš.

Hrozně se stydím, ale fakt moc. Zjistila jsem, že mám v galerii chybu v názvu alba - místo “best of” jsem tam měla “best off”… CHÁPETE TO? A nikdo mi nic neřekne, darebáci!
A ještě k tomu jsem si dnes dělala pořád v iTunes a u jednoho alba (neřeknu jakého, každý nemusí vědět o tom, že vlastním kompletní diskografii Rammstein:) jsem suverénně napsala “Life Aus Berlin” místo “Live Aus Berlin”. Asi je čas urovnat si priority a zapomenout jeden jazyk, abych si mohla vylepšit aspoň ty zbylé. Takže kdo půjde, němčina nebo čeština?:D

Myslíte, že je technicky možné zapomenout svůj rodný jazyk?
Máte rádi iTunes?
Proč se last.fm nechce kamarádit s mým iPodem?
Když někam jdete, sedáte si do rohu a čelem ke dveřím, nebo se vám to zdá nenormální a paranoidní?
Proč mi po vyměnění laptopího motherboardu v IBM/Lenovo servisu nefunguje touchpad a já tak musím neustále používat USB minimyš (bohužel ne disko a bez podložky)? Co s tím?
Je globální oteplování jen nafouklá bublina, nebo je nenormální, že je uprostřed zimy ve Švédsku +5°C?

Pokud vás to zajímá, včerejší večer byl úplně tragickej. Ellu jsem uspala asi v 9, a ten hajzl William do ní začal rýpat, aby se probrala. Však jsem ho taky hned nabonzovala rodičům… pak se naštval, odešel do pokoje hrát na Playstationu, tak jsem mu ho vypnula, protože na něm hrál celý den (samozřejmě byl v pátek zase doma, protože byl “nemocný”), on se urazil, chtěl zavolat mámě, ale ta měla samozřejmě vypnutý telefon, setřel:D
Zavřel se u sebe v pokoji, trucoval a o půl hodiny později jsem ho šla zkontrolovat, jestli ještě žije - spal.
Zbavily jsme se tedy s Lidkou harantů, vytáhly testovací dort na casting - neprošel. Byl hrozně sladkej a celkově ewww, ale hlavně že gluten-free, že jo (sousedka má alergii). Dívaly jsme se na “10 Things I Hate About You” a bylo to hrozně divný, přiznat si, že ten týpek je mrtvej. Lidka pak o půl dvanácté odešla, protože se bála jít domů po dvanácté - a já bych ji samozřejmě vyprovodit nešla ani omylem.
Tak jsem zůstala nahoře sama, bylo mi nehorázně blbě a měla jsem psycho stav, že na terase někdo je.
Marie s Johanem dorazili lehce po dvanácté, Marie se sesunula na gauč a začala si sundávat boty a při tom mi pořád dokola opakovala, že do toho clubu bude mít VIP card a že mi ji dá. Johan mi pak chtěl půjčit bus card na víkend, ale nemohl ji najít, tak jsem mu řekla, ať ji nehledá (ale na neděli ji budu potřebovat!), rychle se rozloučila a šla dolů do basementu. Sprcha mi nepomohla, pořád mi bylo blbě. Dodívala jsem se na American Beauty, při cestě pro vodu jsem měla pocit, že musím omdlít, jak se mi motala hlava. Říkala jsem si, že to si fakt nezasloužím, a byla jsem docela rozhozená, protože jsem nevěděla, z čeho tak tripuju, když jsem ten den neměla žádný prášky. Pak jsem si přečetla Davídkův poslední blog, blbě ho pochopila (paranoia), málem se rozbrečela, pokusila se jít spát, napsala mu SMS, dostala vysvětlovací odpověď, přinutila se znovuoživit laptop. Osvěžující ranní rozhovor po dlouhé době - i ta hlava mě časem přestala bolet. Objevila jsem nové kultovní video:

Cca v 5 ráno jsem šla spát, v docela dobré náladě, probudila se dnes nějak dopoledne a napsala Lidce, že dneska to vidím maximálně tak na velmi lehkou procházku (okysličení mozku) a pak nějaký film u mě a rozchod. Je mi zase úplně nejvíc nejhůř, ale zatím držím bezpečnou vzdálenost od všech léků.

Aby jste rozuměli - dnes je 25.1.

Nejvyšší čas na generální zkoušku. Ano, narozeniny mám totiž 25.2.

Dnes ráno jsme s Lidkou koupily Snickers dort - děláme totiž výběrové řízení na nejlepší dort na moje narozeniny. Já fandím tomuhle. Je placatej a dobře se na něj bude malovat Hello Kitty. Svíčky do něj napíchám zboku, aby to bylo originální - ono by to jinak asi ani nešlo, horní strana je tvrdá. Leda že bych do ní ty díry na svíčky vyvrtala vrtačkou.
Už vidím, jak mi z toho bude blbě. Radši to ani nebudu jíst, je mi blbě ze všeho jídla. I teď.

Moji host-parents dnes večer jdou na nějakou VIP party při příležitosti otevření nějakého nightclubu. Prý mi možná seženou VIP card, znají se s majitelem. Ha. Mno… takže oni se jdou ožrat a já mám na krku dětičky - ani mi to nevadí, přijde Lidka, takže na ně nebudu sama.

Fotky budou.

Co říkáte na moji famózní galerii fotek z mobilu? Tak slečna Natalia už se vyjádřila minule, že:D Ale co vy ostatní?

P.S.
Už aby byl konec měsíce, nelíbí se mi ten překročenej limit dat. Chci mít napravo na blogu svoji fotku a ne nějakýho dementního panáčka!

Tento týden je úplně na py… na pytel, chci říct.

Každý den mám doma buď Ellu, Marii, nebo Johana - a dnes všechno vygradovalo a mám doma Ellu i Williama, asi abych nevyšla ze cviku. Jo a pak vám ještě domácí řekne něco jako “no, ve čtvrtek/pátek bys teda mohla trochu uklidit”… jo, mohla, kdyby ti simulantští smradi (absolutně nic jim není, představa celého dne stráveného u Playstationu a TV je pro ně samozřejmě lákavější než škola) byli ve škole/daycare a já je neměla za zadkem.

Vzhledem k tomu, že jsou doma oba, spoléhám na to, že se zabaví sami, a utíkám dolů k sobě do pokoje, jen co to jde. Pak se vrátím nahoru, Ella má špinavou tlamku od čokolády a skříň se sladkostma je otevřená, v sáčku s čokoládou zbyly jen lékořicové bonbony, které nikdo nechce. tak jsem jí nasraně řekla, že řeknu mámě, že sežrali všechnu čokoládu. Samozřejmě, že je s radostí nabonzuju.
Nikomu samozřejmě nevadí, že pracuju 2x tolik hodin denně, než je povoleno švédským zákonem. Nikomu nevadí, že mám hysterky Elly plný zuby a Willeho, který si myslí, že je největší boss, když je “ten starší”, jakbysmet. Nikomu nevadí, že bych docela ráda uklidila, ale nemůžu.

Au-pairčení je výborná antikoncepce. Utvrdila ve mě názor, že pokud někdy budu mít děti, tak maximálně jako hračku do důchodu. Nesnáším děti, hlavně mimina. Smrdí. Blitkama a mlíkem. Mléčnýma blitkama. V tom se shodnu asi jen s Davídkem (přičítám to tomu, že jsme oba sobečtí egoisti), pokud vím, tak všichni ostatní jsou z mimin úplně hotoví. Prostě ne, děkuji, děti nejsou pro mě.
A pokud si tohle náhodou čte nějaká rozená rodička nebo snad šťastná maminka, klidně mě zabijte, já si budu stát za svým.

Třeba nechápu, proč je Anne Geddes tak populární. Většina lidí asi nad jejími obrázky šišlá a vidí na nich roztomilá miminečka.

Já na nich vidím uřvaná smradlavá obtloustlá mimina v klobouku.

Ještě, že Ella a William jsou už docela rozumní. Od 5ti let nahoru se s dětma totiž dá začít vyjednávat.

… a už neblijou mlíko.

To je v prdeli, kam ten svět spěje? Lily Allen potratila, Heath Ledger je mrtvej a Britney Spears, u které každý den očekávám, že spáchá sebevraždu, je pořád ještě naživu.

Bystrý čtenář jistě poznal, že jsem poslední dobou také docela psychicky labilní, nevím, čemu to mám přičítat. Inspirována slečnou Kate, kterou zaučím, aby mi sem mohla psát commenty (konec reklamního bloku), sem jako správný hypochondr vypíšu, co všechno mě trápí, aby jste věděli, s kým máte tu čest. Stejně sem nemůžu napsat všechno. Posledních cca 14 dní trávím noci povětšinou v okně, to je můj nový vynález. Sedím, čumím z okna, přemýšlím, brečím, a kvůli jednomu menšímu nedávnému zdravotnímu incidentu si nemůžu zapálit, ani kdybych sakra chtěla. Takhle tam prosedím klidně hodiny. Klidně celou noc.
Taky mám problémy s jídlem, ale lepší se to. Nedávno jsem nejedla fakt skoro nic, ze všeho mi totiž bylo špatně. Prostě jsem nejedla. Jsem na to ostatně už zvyklá z minula. Ale je to snad pryč, metodou “jdu se najíst, i když se z toho pak pobliju” jsem svoje tělo přemluvila k aspoň částečné spolupráci.

Ufff… tak jsem to napsala. Nekomentujte to. Prosím. Teď to všichni víte, omlouvám se těm, na které jsem byla poslední dobou ve virtuálním světě hnusná, teď už asi částečně víte, proč.

Spánkový deficit + nutnost poslouchat Ellino hysterické řvaní několik desítek minut denně = alergie na zvuk vlastního jména, když mě ta malá Paris přivolává (kdykoliv se vzdálím na déle než 5 sekund, popřípadě z dohledu očí). Navíc to vyslovuje švédsky, tzn. “Jeva”, což zní:
a) rusky
b) jako Jehova

Dneska mi začal další jazykový kurz - Grundkurs Svenska 2. Jela jsem tam s horečkou a modlila se, aby tam byl aspoň někdo sympatickej. Nestalo se.

Naše skupina:
Lidka: Moje sousedka, kterou už z vyprávění a fotek dobře znáte. Divím se, že jsme během prvních pěti minut výuky nebyly rozsazeny. Dostala jsem kvůli ní záchvat smíchu, když jsem měla nahlas přede všemi číst slova obsahující můj oblíbený vokál “å”. Pak mě nazvala egoistou a narcisem, když viděla, jak jsem ke všem písmenům “ä” připisovala svoji přezdívku a dělala kolem ní hvězdičky:)

já: Někdo tam tu jazykovou úroveň zachraňovat musí:)

Eva: Vůbec se mi nelíbí, že je tam někdo, nesoucí moje jméno. A ještě méně se mi líbí, že dotyčná je Češka a ještě k tomu z Prahy. Je jí 34. Na otázku “Jaké je vaše povolání?” odpověděla, že studuje. Švédštinu. Tím myslela tento kurz. Ale je vdaná. Za Švéda. Je třeba něco dodávat? A jen tak bokem… víte, co je zvláštní? Hned jak poprvé promluvila (anglicky), bylo mi jasné, že je to český import. Ten podivný akcent… Doufám, že se nebude chtít nějak družit. I’m too busy to have friends.

Helga nebo Hilda: Východní Němka, jasná. Otravná, ale hrozně. Marketingová poradkyně firmy Volkswagen. Věk radši neprozradila, něco kolem 50ti, řekla bych. Museli jsme přerušit hodinu, aby někdo zjistil, jak vypnout klimatizaci - prý jí vysušuje pleť. Pak ještě asi 10 minut otravovala na vrátnici, že prý chce k učebnici audio CD a ne CD-ROM (nemá zvukovku nebo bedny nebo co), který je k učebnici přibalen. Po chvilce čekání (Lidka si na té vrátnici potřebovala koupit učebnici) jsem byla tak vytočená, že jsem se málem rozhodla jí to CDčko vyrobit. Mluvení v jakémkoliv jazyce prokládá německými citoslovci na konci věty - typu “na”, “ne” apod.

nějaká Maročanka, jejíž jméno zní jako “Ebola”: Vypadala docela sympaticky, 28 let, nedělá nic, ale je vdaná. Za Švéda. další import, nuda.

Enmar: Ano, jeden z mých ctitelů z intenzivního kurzu švédštiny, který jsem absolvovala před Vánoci, je zpět. Pracovní jméno “terorista”, země původu Irán či Irák. Jak mě uviděl, nejdřív chvilku jen tak nevěřícně zíral a pak se mu rozzářily očka, pozdravil mě a hned si vedle mě sedl. Dalo mi hodně práce předstírat aspoň fakeované nadšení. Pak byl ale rozsazen, teď sedí s Ebolou. Hurá.

nějaká holka z Argentiny: Docela ten kurz hrotí, řekla bych. Nic o ní nevím, pamatuju si jen, že jí je 19, a (ještě) není vdaná za Švéda.

Phonemala: Další veteránka z mého předchozího kurzu, další známá tvář. Už jsem se dokonce naučila psát její jméno správně! Ano, je to ta 20tiletá drobounká Laosanka vdaná za ošklivého starého Švéda. Ten ji každé ráno dovede až do třídy, do hodiny jí občas přinese svačinku a po skončení lekce už stepuje za dveřma - nikdy se neopomene zeptat lektorky, jak to jeho suvenýru z dovolené jde…

Ještě prý přijdou dva lidi. Mám docela strach, aby nešlo o “Draculu” a tu holku z Ukrajiny, co se se mnou tak strašně chtěla kamarádit.

ALE!
Po skončení kurzu jsem si šla pro kávu a Lidka si mezitím šla na vrátnici pořídit učebnici (ráno to kvůli té německé Brunhildě nestihla). Přišla jsem k vrátnici, Lidka vyplňuje objednávku, dává ji do okýnka, já nezaujatě stojím vedle a foukám do kafe. Ale člověk za sklem jí ten papír vrací, že tam prý chybí číslo kurzu… podívám se, kdo si dovolil odporovat - většinou je na vrátnici takový zmatený vousatý pán, ale tentokrát ten hlas zněl jinak… Docela mi klesla čelist. Ale rychle jsem se vzpamatovala a nabídla se, že to číslo půjdu zjistit na nástěnku (musela jsem se trochu projít). Vrátila jsem se, oznámila číslo kurzu a dokonce jsem švédsky poděkovala a rozloučila se. Ty jo. Doufám, že tam nebyl jako dočasný záskok. Asi se začnu těšit do školy.

A když jsme u té švédštiny… rozhodla jsem se, že někdy se začít musí, a začala jsem své jazykové znalosti testovat na Elle. Vždycky jsem měla panickou hrůzu z toho, že ať řeknu cokoliv, bude to znít blbě a ona mi nebude rozumět a bude na mě koukat stylem “a co je zase tohle za jazyk?”. Ale dneska byl přelom. Seděly jsme u televize a dívaly se na Bolibompu, což snáším dobře, protože je tam Jakob, můj oblíbený moderátor. Ella měla hysterický záchvat, tak jsem ji nechala zavolat tátovi, aby se mu vyřvala do telefonu. Zavěsila, zklidnila se, a já jsem se jí po chvilce váhání zeptala, kdy přijde táta domů (“när kommer pappa hem?”) a ona mi bez zaváhání odpověděla “han kommer snart, han är i tunnelbana” (přijde brzo, je v metru). Úspěch. V televizi se nějaká malá lemra učila jezdit na kole, což mě inspirovalo. “Kan du cyklar?” (umíš jezdit na kole?), zeptala jsem se - a opět mi bylo promptně odpovězeno. Kdyby to někoho zajímalo, Ella prý na kole jezdit neumí. Po krůčkách začínám švédštinu používat v praxi… je mi  blbý mluvit pořád anglicky, když se umím vyjádřit i švédsky - akorát se stydím (ano, mé ego by utrpělo něhorázné škody, kdybych náhodou udělala nedejbože nějakou chybu nebo něco blbě vyslovila).

P.S.
Sága “Tyler is an idiot” pokračuje. Vyhlašuji soutěž - a myslím to naprosto vážně. Vítězovi pošlu flákotu nefalšovaného švédského blodpudingu. Co byste mu odepsali na tohle?

…sweetheart, just thought that I’d track you down It’s nice to touch up every once in a while, don’t you think? I started a band and I wondered when you’re going to come visit me! Life is pretty good these days, so seriously, come out. I’m not kidding. lol. really…

Chvíli jsem dokonce uvažovala, že na něj budu trochu milejší, poté, co jsem zjistila, že v jednom díle The Tribe hrál nějakou bezvýznamnou postavu někdo, kdo se jmenuje úplně stejně jako on (a to nemá zrovna moc obvyklou kombinaci jména a příjmení). Ale našla jsem si ten díl na youtube a ne, rozhodně to není on. To má blbý.

Nechce se mi to po sobě číst, je to moc dlouhý. Omlouvám se za chyby.

P.P.S.
Jak se do lesá nevolá, tak se z lesa neozývá. Pochop to.

To je škoda že jsem si nepočkala, zítra bych mohla napsat, že za měsíc mám narozeniny.

Úchylné Nohavice z Ostravy, dlouhé červené bonbóny s oranžovým prostředkem, dojnice a jalovice, netopýr Truls Jr., Eva & Vašek D”n”B party, Zefron z blodpudingu, trajekty, enraged Moravian peasants with pitchforks, mexické čarodějnice, náckovský polomop s předkusem (v neoprenu), monumentální ledové sousoší na zahradě a anděl Teofil.

Riskuju sice krutou smrt (neriskuju, tímto si podepisuju ortel smrti), ale tohle sem musím dát, takhle krásně pwnd, to se jen tak nevidí. A aby se dotyčný nestyděl tak moc, skryla jsem ho pod nenápadnou a zcela anonymnní přezdívkou:D

nejmenovaný občan Prahy (04:03:12 21/01/2008)

prepisu si te na ICQ jako Tribe

Ävchen (04:03:21 21/01/2008)

nene

nejmenovaný občan Prahy (04:03:26 21/01/2008)

jooooooooooo :D:D

Ävchen (04:03:33 21/01/2008)

to si nezasloužím

Ävchen (04:03:50 21/01/2008)

tak se s tebou nebudu bavit

nejmenovaný občan Prahy (04:03:50 21/01/2008)

procpak?

nejmenovaný občan Prahy (04:03:58 21/01/2008)

vzdyt to nepoznas

Ävchen (04:04:09 21/01/2008)

protože The Tribe je moje TAJNÁ úchylka

ale budu o tom vědět!

nejmenovaný občan Prahy (04:04:14 21/01/2008)

a jak?

Ävchen (04:04:18 21/01/2008)

já nejsem tribe

nejmenovaný občan Prahy (04:04:24 21/01/2008)

ne tribe ale Tribe!

Ävchen (04:04:41 21/01/2008)

nejmenovaný občan Prahy (04:04:48 21/01/2008)

Tribe (04:06:42 21/01/2008)

nejmenovaný občan Prahy (04:04:49 21/01/2008)

:D:D:D

PO PŮLHODINĚ TICHA…

nejmenovaný občan Prahy (04:29:56 21/01/2008)

ach ti dva egoisti, ze dobre, ja jsem ten moudrejsi, a ozval jsem se jako prvni :P:D

3 MINUTY POTÉ…

nejmenovaný občan Prahy (04:32:37 21/01/2008)

pokud si myslis, ze je to vtipny, tak ne, neni :/

UBĚHLY DALŠÍ 3 MINUTY:

Ävchen (04:35:39 21/01/2008)

back o_O

byla jsem se podívat do toho svýho okna, má prej dneska sněžit

nejmenovaný občan Prahy (04:36:01 21/01/2008)

kurrrrva, vis, jak jsem se o tebe bal?!

proc jsi zmizela?

Ävchen (04:36:56 21/01/2008)

protože jsem naštvaná, ukřivděná a uražená, nejsem žádnej Tribe

nejmenovaný občan Prahy (04:37:11 21/01/2008)

OMFG, to nemyslis vazne, ze ne?

Ävchen (04:37:23 21/01/2008)

naprosto smrtelně vážně

nejmenovaný občan Prahy (04:38:34 21/01/2008)

tak to nepobiram, promin :/ rejpeme do sebe porad, a najednou se urazis kvuli tomuhle, navic, kdyz to byla sranda, a ty to vis…chjo

Ävchen (04:38:48 21/01/2008)

OMFG, a tys mi to sežral?

nejmenovaný občan Prahy (04:38:55 21/01/2008)

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

nejmenovaný občan Prahy (04:38:58 21/01/2008)

ja te zabiju!!!!!!!!!!!!!!!! :D:D:D

Ävchen (04:38:59 21/01/2008)

:DDDDD

nejmenovaný občan Prahy (04:39:13 21/01/2008)

ses mrtva, to ti rikam!

Ävchen (04:39:30 21/01/2008)

to máš za to! a přepiš si ten nick a dělej, nebo se fakt naštvu!

Ävchen (04:39:34 21/01/2008)

:DDD

nejmenovaný občan Prahy (04:39:41 21/01/2008)

uz je prepsanej

Ävchen (04:39:49 21/01/2008)

já ti nevěřím

nejmenovaný občan Prahy (04:39:55 21/01/2008)

dobre delas :D:D:D

Nikoho nezajímáš. Ale takhle jsi to vždycky chtěla, ne?
Nikdo neví, jak ti je. Ale to bylo taky vždy tvoje přání, nemám pravdu?
Nesnáší tě. Na to ses přece vždycky těšila.
Jsi daleko. Nebyl snad tohle tvůj životní cíl?
Jedna z mnoha? Ne ne. To nikdy.
Je ti skoro 21 let, a pořád ještě jsi k ničemu. Já vím.
Pomoct si můžeš jen ty sama. Neumíš, nechceš.

Mizím do nory. Will be gone for a while… určitě víte, kde a jak mě najít.

Take care. Bye.

P.S.
Omlouvám se.